Přiblížíme si i druhou stranu poloostrova Istrie.
Pod pojem Kvarnerská riviéra se zahrnují letoviska východního pobřeží Istrijského poloostrova, omývaného vodami Rijeckého zálivu (Riječki zaljev) a Kvarnerského zálivu (Kvarnerski zaljev) či krátce Kvarneru. Toto pobřeží začíná mysem Kamenjak (Rt Kamenjak) na nejjižnějším bodě Istrie a táhne se k severovýchodu, ke Rijece. Kvarnerská riviéra sama začíná na jihu poměrně mladým letoviskem Duga Uvala (Krnica) a končí lázněmi se starou tradicí, Opatijí.
Většina míst Kvarnerské riviéry jsou stará věhlasná lázeňská střediska, sahající svou tradicí do druhé poloviny 19. století.
Například Opatija, která byla prvními oficiálními přímořskými klimatickými lázněmi na zdejším pobřeží, slaví již více jak 150. výročí udělení lázeňského statusu. Riviéra si získala popularitu především mezi nejvyšší rakouskou šlechtou, k jejíž prestiži patřilo vlastnit vilu nebo letohrádek na tomto pobřeží, nebo alespoň tu trávit delší dobu. Přitom je třeba zmínit, že si všechna místa na této riviéře získala oblibu především pro zimní pobyty a právě v zimě se tu scházela aristokratická smetánka z celé Evropy. K věhlasu Kvarnerské riviéry přispívala především středomořská vegetace
K vysoké návštěvnosti přispělo na svou dobu velmi dobré železniční spojení Kvarneru s centrem rakouské monarchie, Vídní (železnice do Terstu s odbočkou do Rijeky).
Opatija je jedno z nejnavštěvovanějších a nejluxusnějších přímořských mist na východním Jadranu. Starý název, pod nímž byly lázně v Evropě pojmem, byl Abbazia. V důsledku své chráněné polohy má velmo příznivé, mírné podnebí. Díky dostatku vodních srážek velmi hojné rostlinstvo.
Město dostalo jméno podle benediktinského opatství (chorv. opatija), založeného zde v 15. stol.
Počátek rozvoje cestovního ruchu je tu spojen s vybudováním silnice do Rijeky (1843), kde se v té době začal stavět i úsek železnice Rijeka - Pivka jako odbočka z hlavní železniční trati Vídeň - Terst (později byla postavena i železnice do Budapešti). V té době postavil bohatý rijecký velkoobcbodník Scarpa v Opatiji přepychovou vilu Angiolinu s rozlehlým subtropickým a přímořským parkem. Vila se brzy stala oblíbeným společenským střediskem urozených hostů z celé Evropy, především však z Rakouska. Pobývalo tu i mnoho korunovaných hlav. Brzy se začaly stavět luxusní hotely, sanatoria i soukromé vily a letohrádky vysoké rakouské šlechty, včetně členů rakouského císařského dvora, zřizovaly se zahrady a parky, stavěla společenská zařízení. Opatija získala v r. 1899 status klimatických lázní a brzy se stala oblíbeným přímořským místem především pro zimní pobyty evropské společenské smetánky.
Ve vile Angiolina je nyní umístěno Chorvatské muzeum cestovního ruchu (Hrvatski muzej turizma, podrobněji v tematickém článku: Opatija a Muzeum cestovního ruchu). Kromě stálé sbírky prezentuje též příležitostné výstavy, např. o rozvoji lázeňské turistiky naebo historii cestovního ruchu (až do února 2012 probíhá Výstava "První hotely na Jadranu" v Opatiji).
Opatija má čtyři městská koupaliště - navezený písek, pěkně upravená, platí se vstupné. V moři jsou v poměrně nevelké vzdálenosti od břehu ochranné sítě a je zakázáno koupat se za těmito sítěmi, mimo vyhrazená koupaliště. ..
Opatija nabízí možnost provozování především jachtingu a tenisu.